Textárium

Hlídám si své splíny /cz/

Tvůj pokoj zeje prázdnotou
A jsme v něm pouhé stíny
Atmosférou napjatou
Zažehnat to míníš

To vskutku dál nejde hrát
Ty role nejsou pro nás
Byl to snad pouze zkrat
Let dvou ponad propast

Tak nech mě hochu běžet
Ať zůstanu sebou
Tvá slova mne pálí
Ale ruce zebou

Těch pádů bylo dost
Nechci žít v otěžích
V mém srdci byl´s jen host
I když ten nejdražší

Hojím svou duši samotou
A hlídám si své splíny
Někdy se cítím zakletou
Zaříkadly svými

Snad mohl si mně aspoň lhát
I na to si byl líný
A tak to nechám všechno snad
Na ty boží mlýny