Textárium

Čekárny na slzy /cz/

Napnutý večer na drátech trolejí
Stíny se v pachu dne do noci ztrácejí
Utrhla se víra, městem se prohání
Na chrámových schodech modlí se pohani

Kostkatá džungle z obrazu kubistů
Šklebí se lampami turistům do ksichtu
Pohřbívá beznaděj do hrobu nadějí
Dívky bez licencí ke hříchům svádějí

Decibely smutku z heren i na splátku
Zatahují límce hráčům jak oprátku
A pak když v ulicích uhasnou neony
Z potu svých kořistí smějí se žetony

Mám pět strun v kytaře, pro šestou nezbyl tón
Však s nimi vystačím i tak řve amplión
Ze všeho utíkám exitem prvních vrat
Možná že blázen jsem, no hlavně člověk snad

Mrazí mně noblesy
Zamrzlé ve vztazích
Mrazí mně ubozí
Jímž láska neschází
Mrazí mně patosy
Když se slovy plazí
Mrazí mně na rozích
Drzí polobozi
Mrazí mně ochozy
V čekárnách na slzy
Mrazí mně města dych
S příchutí extází