Textárium

Koloběh /cz/

Vždy znova stoupíš do téže řeky
Možná že sám a možná s někým
Vždy znova zabouchneš tytéž vrata
Ať je to vítězství anebo ztráta

Život se obrací jak svatí v orloji
Když už jsi za vodou, tak za moc nestojí
Chceš mu podat ruku, nevím, proč se zdráhá
Aby mohl pálit, jak po ránu žáha

Nevidím to nějak růžovou optikou
I když už konvoje nejezdej´na východ
Čekám, až se zase všechno otočí
Anebo si koupím klapky na oči

Život se obrací, pozvolna ztrácí dech
Snad jednou ustane ten věčný koloběh
A ňákej Fénix zas vstane z popela
Snad budu pro jednou navždycky dospělá