Pár ohraných písní, židle, stůl Slzy pro vzpomínky, láska, již jsi zul Jako starý boty, co se nenosí Nechal si a zmizel, na klín zavěsil
To se někdy stává, Amor mine cíl Něco trvá krátce, něco trochu dýl Život patří zítřkům, tak to někdo psal Jen když tvůj stín stojí stále opodál
Tví slova pořád znej´ I konec má svůj děj Samota je nemoc a láska čaroděj Byl jsi bloud tak se měj Slz mám furt habaděj Vím, že taky osud smí být někdy zlej
Pár ohraných písní, starý šál Nechal jsi mi v zmatku a jel dál Rozjitřené rány, co se nehojí Kapky deště v slzách na sklech tramvají
Láska má příchuť vín Záruku o to míň A i když zhasíná, zůstane po ní stín Zní to jak špatný šprím Jak vytlouct klínem klín Nutno ji vážně brát, i když je podivín